Mapa - Izola

Izola (italsky Isola ) je staré rybářské město ve Slovinsku, ležící na Istrijském poloostrově na pobřeží Jaderského moře. Izola je také název jedné ze slovinských občin.

Město bylo založeno v 7. století aquileiskými uprchlíky na malém ostrově při pobřeží Istrie. Odtud také pochází jeho název - je odvozen z italského slova isola, které znamená ostrov. V 9. století se istrijské pobřeží dostalo pod vliv Benátské republiky, jejíž součástí se definitivně stalo v roce 1267.

Až do 17. století se v Izole vyráběla pravidelně sůl.

V roce 1797 zde došlo k nepokojům, během kterých byla vypleněna místní radnice. Kromě toho po uzavření Míru v Campo Formio v roce 1797 se oblast stala součástí Svaté říše římské, v době napoleonské patřila k autonomním Ilyrským provinciím Francouzského císařství. Během francouzské nadvlády byly zbořeny městské hradby a materiál byl použit k zasypání průlivu oddělujícího ostrov od pevniny. Po bitvě národů u Lipska v roce 1815 se území Ilyrských provincií dostalo pod rakouskou nadvládu. Roku 1820 zde byly objeveny léčivé prameny, což přispělo k rozvoji města jako turistické destinace ještě v 19. století. V druhé polovině během industrializace byla postavena v Izole továrna na rybí konzervy.

Na počátku 20. století města dosáhla železniční trať, byť jen úzkorozchodná dráha (Parenzana). Zrušena byla o několik desetiletí později. Budova původního nádraží nicméně byla nakonec zachována a dnes slouží jako muzeum uvedené dráhy. V této době bylo město většinově italské (z hlediska národnostní struktury obyvatelstva), zatímco okolní venkov byl slovinský.

Po první světové válce připadla oblast Italskému království. Roku 1943 přešla v rámci Italské sociální republiky pod faktickou vojenskou kontrolu Wehrmachtu. Němci se zde nicméně museli potýkat s povstáním slovinského a chorvatského obyvatelstva, které se ale odehrávalo spíše dále od Izoly; město samotné vzhledem k italské většině se obávalo případných politických změn, které by se mohly uskutečnit po válce. Bylo zde nicméně funkční odbojové italské antifašistické hnutí.

Po ukončení druhé světové války připadla Izola Svobodnému území Terst. Součástí jeho zóny B byla do roku 1954, kdy tento státní útvar zanikl a zóna B připadla Jugoslávii. V tohoto území byla Izola součástí Společenství obcí na pobřeží.

V té době odešla před nastupujícím komunismem z Istrie značná část italsky mluvících obyvatel. V roce 1991 se Izola stala součástí nezávislého Slovinska.

Od roku 1995 má město současný znak.